8.3.2020 | Blog
Ovce jsou s námi na naší farmě od samého začátku. Jak si počínají noví členové našeho malého stáda?
Pořízení oveček bylo jednou z prvních věcí, kterou jsme ve spojitosti s farmou uskutečnili. Myslím, že hlavním důvodem byly travnaté plochy starého švestkového sadu, které jsme chtěli mít pod kontrolou. Estetický, romantický, uklidňující a zábavný rozměr jejich přítomnosti jsme objevili až časem, vše dohromady ale způsobilo, že ovce se staly nedílnou součástí naší farmy. Ať už vidíte ovci, jak se pomalu šine vyšlapanou pěšinkou lesem nebo utíká, co jí nohy stačí po příjezdové cestě, stojí to za to a zlepší vám to náladu. Ovce nepojmenováváme, což je osvědčené pravidlo, které vám vysvětlí každý správný hospodář. Na jaře však můžeme tyto myšlenky s klidem opustit, jaro jest období půstu a hlavně narození nových jehňátek. A ty pozorovat, to je teprve zábava a radost.
Neustále si hrají a honí se, jsou plné kuráže, pokud si nevšimnou, že se jim stádo vzdálilo na víc jak deset metrů. V tom okamžiku nastává panika a úpěnlivé volání maminky, která jim trpělivě odpovídá, dokud ji zase nedoženou, aby se vzápětí mohly zapomenout na jiném místě.
Natočila jsem kousek jejich dobrodružné výpravy s krycím názvem: Pojďme prozkoumat ty kmeny, než nás mamka zase odvolá. V pozadí uslyšíte: našeho kozla chroupajícího kousek starého chleba, vytí fenky Eby, kokrhání kohouta Bertíka a další obyvatele farmy, kteří se bez castingu a bez nároku na honorář rozhodli stát se součástí tohoto krátkého filmu.